Mediační dohoda je písemná dohoda stran konfliktu uzavřená v rámci mediace a upravující mezi nimi práva a povinnosti. Za obsah mediační dohody jsou odpovědné pouze strany konfliktu.

Náležitosti mediační dohody dle ustanovení § 7 z.č. 202/2012 Sb. o mediaci :

Podpisy stran
Datum jejího uzavření
Podpis mediátora, kterým se stvrzuje, že dohoda byla uzavřena v rámci mediace

Zákonem o mediaci bylo m.j. změněno i ustanovení § 67 občanského soudního řádu (OSŘ), dle kterého soud rozhodne o tom, zda schvaluje mediační dohodu uzavřenou podle zákona o mediaci, nejdéle do 30 dnů od zahájení smírčího řízení.

Pro smírčí řízení platí ustanovení § 99 OSŘ :

(1) Připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu.
(2) Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.
(3) Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.

Z citovaného ustanovení OSŘ je zřejmé, že mediační dohoda musí být v souladu s právními předpisy, jinak ji soud neschválí.